Navždy Štastni? - 8.Nabídka

11. června 2009 v 16:08

By : Iva.BenNy
Nemusela jsem ani otevřít oči abych rozeznala Jacoba. Jeho vůně opravdu nebyla moc příjemná. Ale já už jsem si na ni tolik zvykla, že bych si život bez ní nedokázala představit.
"Bells spíš?" uchechtl se do tmy
"Promiň já zapoměl, že jsi odsouzená k věčnému bdění"
Neubránila jsem se tomu a hodila po něm můj dokonale vytvarovaný polštář. Zachytil ho, hajdelák jeden! Přisedl si ke mě a pohladil po ruce.
"Co tu chceš Jacu?" zeptala jsem se s předstíranou únavou v hlase.
"No... Zeptat se tě, co tu vyvádíš tak zajímavého?"
I když byla tma viděla jsem jeho pobavený výraz. Opřela jsem se o lokty, abych mu viděla přímo do očí.


"Než jsi sem přišel tak jsem právě dokončila tvarování polštáře, které jsi mi ty právě zničil."
Poukázala jsem bradou na bílý předmět v jeho rukou. Pevněji si ho přitiskl k hrudi, vyhrnul spodní ret a předvedl mi věrohodný obraz malého ukřivdiného dítěte.
Štouchla jsem ho do žeber. On mě místo oplaty pevně objal. Kdybych nevěděla, že se mi otiskl do Nessie, přísahala bych, že se mě chystá po dlouhé době zase jednou políbit proti mé vůli. Nechtěla jsem nic riskovat, a tak jsem raději sklopila hlavu.
"Děkuji, že tu jsi semnou Jacu. Moc to pro mě znamená"
"pro mě taky bello. To víš stará láska nikdy nerezaví. Budu tu pro tebe vždy jako kamarád ale i ehm přítel. Pokud budeš chtít..."
Cože? Cukla jsem sebou v jeho vřelém náručí a odtáhla se tak, abych na něj lépe viděla.
"Počkej, počkej neotiskl si se náhodoz do mé dcery? ne, že bych z toho byla nějak obzvlášť nadšená."
"No to ano, ale ona z toho ještě ani nemá rozum. Byl bych ji prozatím skvělým tátou a tobě výborným manželem. Uvažuj o tom Bells."
Ne... Asi to jen namlouvám. On se mi tu právě nabídl? Nebo co to mělo být. Než jsem stačila jeho slova vyvrátit, tak už byl pryč. A mě se teď za ním opravdu nechtělo. Nevěděla jsem, co by se ještě mohlo stát.
Edwarde ty blázne! Proč tu teď nejsi abys ho rozcupoval na malikaté kousíčky?!
Ty slova, co jsi mi dnes ráno řekl a která mě spalují ještě horším plamenem než byl při mé přeměně. Kdybys mi dal aspoň trošku najevo, že tě to mrzí, nebo že to byl zase jeden ze tvých impulsů mě ochránit. Mám se vrátit? Třeba na to čeká. Ne nečeká... Vždyt to byl právě on kdo mi řekl ať laskavě vypadnu. Zkoumala jsem při těchto mých zmatených pochodech, co se mi honily hlavou, noční život za oknem. Zdál se mi poměrně klidný. Na Forks až moc klidný.
Venku už začalo svítat, tak jsem se konečně odhodlala vyjít ze dveří tohoto pokoje a ukuchtit mé malé rodince něco k snědku. Renessme si ted bude muset začít zvykat i na lidskou stravu.
Prohlídla jsem zběžně obsah ledničky. No nic moc tu toho Charlie nemá. Nákup by neuškodil. Zahlídla jsem plato vajíček a vzpoměla jsem si, že mi kdysi chutnaly.
Moje nové já naštěstí žádnou žízeň ještě nepociťovalo a tak jsem se smířila stím, že si na lov
zajdu až za týden.
"Tuk, Tuk.."
Zvedla jsem prudce hlavu od připravované snídaně za původem toho zvuku. Koho to nevidím? Alice! Jak neorigální schovávat se za kuchyňským oknem...
Usmála jsem se na ni a kývnutím hlavy ji pozvala dál. Když jsem se po krátkém míchání vajíček znovu podívala z okna nebyla tam, ale stála přímo vedle mě a sklízela nádobí ze včerejší večeře.
"Alice!"
Skočila jsem ji kolem krku a líbla na tvář.
"Jsem ráda, že ty jsi ráda, že mě vidíš Bello"
Její řeč byla zmatená, ale přesně jsem rozuměla, co tím myslí. Pochopila jsem. naráží na ten včerejšek. Ale já prostěla musela být chvíli sama. Jen se svými myšlenkami.
"Docela dost mě znervozňuje, že nevidím tvou budouctnost. Vůbec nic! A podle zápachu se ani nemusím ptát proč."
Jacob.
" Viděla jsem jen mírné útržky a musím přiznat. Opravdu se mi to nezamlouvá. Ty a Jacob?! Ne!"
nechtěla už si semnou povídat začala si vést dialog ke kterému mě nehodlala pustit.
"Edward je prostě palice dubová a nechce si to přiznat. Má taky se svými emocemi patřičný výcvik za těch pár let. Ale i kdyby. Jacob to být nemůže!"
"Oáááh..A proč jako?"
No ten tu ještě chyběl. Nemohl spát ještě o chvilku déle.
"Nechápu proč bysme my dva s Bellou nemohli být šťastni? Od Rose bych to čekla, ale od tebe Alice..."
Podíval se na docela přesvědčivým pohledem, ale mě bylo hned jasné, že uvnitř se dusí smíchy.
Alice nevěříčně kroutila hlavou. Poznala to.
"Vyřid ostatním, že si tu žijeme jako štastná rodinka. Dědeček, Maminka, Dcera a možná i brzo přibude nový Tatínek..."
"To se ještě uvidí jacobe Blacku!"
V tu ránu byla pryč.
Ne! Ne! Ne!
"Jacobe musíš odejít hned!"
"Nikam nejdu, chceš pomoct?"
"Neslyšel si?! Vypadni! Nebo ti ublížím a to myslím smrtelně vážně..."
Sedl si v klidu ke stolu a zlomyslně se uculoval. Celý jacob. když si něco zamane nikdo sním nehne.
Snažila jsem také o ten ledový klid, který zachovával on, ale nešlo mito tak dobře. Zaprvé mě neustále propaloval pohlede a strašně ho bavilo, když jsem mu uhýbla. A za druhé za chvíli se sem vrátí Alice a bůh ví, kdo ještě příjde sní. Trofám si typnout, že sám Edward.
"Fajn až tě Edward bude cupovat na malinkaté kousíčky s radostí mu pomůžu!"
Uchcechtl se. Myslel si snad, že to nemyslím vážně?! Myslím. Snad
"Jsem šťasten, že budu nápomocný ve vašem usmíření. Nad mrtvolou smradlavého psiska se už hodně párů udobřilo."
Já po něm asi skočím! Zatínala jsem nehty do kuchyňské linky a snažila se uklidnit. On se o to začal pokoušet také. Přišel blíž a objal mě kolem pasu. Tak to dělával Edward...
"Bells nemáme se čeho bát. A já bych se bál jen tehdy, kdyby nás nachytal při soukromé scéně."
Udeřila jse ho silně do žeber, ale on jen trochu zasykl a znovu vybuchl v smích.
Dodělala jsem pomalu snídani a každou chvíli jsem mihla očima k domovním dveřím, jako kdyby je měl prorazit každou chvíli můj naštvaný anděl. Edward. Bála jsem se a zároveň se těšila, že tu bude. Že ho zase uvidím.
Po naší malé výměně názorů s Jacobem se probudily i Nessie s Charliem. Kteří si ještě před chvílí vesele chrupkali na gauči.
Oba si přisedli ještě ospale ke stolu, kde už seděl Jakob. Položila jsem jim na stůl míchané vajíčka a Charliem bylo vidět, že je rád když vaří někdo jiný než on.
Nessie, ale stímto zdrojem potravy nebyla moc spokojená. Udělala na mě prosebný kukuč, ale nebylo ji to nic platné.
"Renesme budeš si muset začít zvykat i na lidskoustravu. Na lov zajdeme jindy, Teď pěkně jez. Podívej jak to ostatním chutná."
Vrhla jsem rychle záchranný pohled po obou pánech u stolu. Oba rázem začali mé kuchařské umění vychvalovat do nebes, až jsem začínala být v rozpacích. Rychle jsem se otočila zpět ke kuchyňské lince a začala sklízet tu spoušť.
"Crrr!"
Ne... Domovní zvonek a zní velmi naléhavě. Edward! A to psisko u stolu to vůbec nevyrušilo, dál si v klidu přežvykoval svou porci.
"Crrrrrrrrrrrrrr!"
Ozval se znovu ještě s větší naléhavostí. Bylo to na mě. Musím jít otevřít. Klid Bello nic se nestane, ještě pořád si silnější něž on. Došla jsem svou lidskou chůzí až ke dveřím, aby se ten ohavný zvuk už nemusel opakovat. Ale té zatracené kliky jsem se nemohla dotknout!
Už jsem ani nemusela.
Dveře se otevřely sami....
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa


Komentáře

1 Nessy Nessy | Web | 11. června 2009 v 17:05 | Reagovat

waaaw ja chcem vediet kto tam je v tých dverách

2 Máňa SB hanessie Máňa SB hanessie | Web | 11. června 2009 v 18:53 | Reagovat

to bude krutý! :D kdo tam je?

3 ADMIN-ADU ADMIN-ADU | Web | 11. června 2009 v 19:19 | Reagovat

[2]: ja taktiež neviem !

4 Iva.BenNy Iva.BenNy | E-mail | Web | 11. června 2009 v 20:38 | Reagovat

Haha a já jo xD V pátek musím napsat nový díly jak to tak vidím... Se divím, že to vůbec čtete xD

5 ADMIN-ADU ADMIN-ADU | Web | 2. července 2009 v 7:03 | Reagovat

fuuuha , to je paráda ,,,, no náhodou ja by som pristala aj na takého chlapa ako je Jacob . šak s ním musí byť prča !!!!

no a som vážne zvedavá kto tam bude , myslím , že to je len nejaký oser . hehe a bude tam poštárka

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama